„U nás na škole se učí jen výtvarka, matematiku my nemáme…“
„Jsme pořád venku a když ne, tak děláme svoje knihy.“
„Včera jsem se nejvíc večer těšil, až půjdu ráno zase do školy.“
A jak to vidíme my velcí?
Zavádíme bezpečná pravidla. Známe jména spolužáků. Počítáme do dvaceti a zpět. Umíme rozdělit celek a podělit se. Umíme zapsat číslice 1 a 2 a zapsat je i Římsky. Umíme přiřazovat počet. Malujeme podle pohádky. Známe 5 nových básniček a říkadel. Umíme přečíst, napsat i vymodelovat písmena A a O (z vlastnoručně vyrobené modelovací hmoty). Rozdělujeme na polovinu a víme jaké jsou poloviny. Učíme se stromy i ptáky v našem okolí. Sbíráme podzimní přírodniny, učíme se jejich názvy a tvoříme z nich obrazy.
A to je jen krátký výčet toho, co jsme stihli.
Je krásné, že děti ten veliký kus práce vidí jako hru, že?
